V čínském dávnověku vzniklo učení o protikladných principech jin a jang. Bylo uvedeno v Knize proměn (Yijing). Ta patří k nejstarším písemnostem lidstva. Vychází ze systému bagua (osmi trigramů), za jehož autora je považován božský císař Fuxi. Ten byl dle legendy synem ducha hromů a jako nejstarší pravěký vládce, o němž si Čína zachovala legendy, žil a vládl pravděpodobně v letech 2852-2738 př. n. l. Byla to doba počátku čínské kultury, neboť císař Fuxi prý zavedl užívání ohně, lov a rybolov. Podle pověsti nalezl na hřbetě draka, který sestoupil z nebes, osm základních znaků - trigramů. Podle nich pak byla sestavena Kniha proměn, aby "…odkryla smysl bohů a ve všech podobách probádala převraty vesmíru …".

Původním účelem znaků Knihy proměn bylo zkoumání osudu. Orákulum se neomezuje na výroky, jejichž splnění musíme očekávat, ale přináší i doporučení, jak se máme v různých situacích chovat.

Svět je podle Knihy proměn jednotným celkem, jehož jedna část je skrytá, nadsmyslná, druhá zjevná, přístupná našim smyslům a našemu myšlení. Spolupůsobení pozemských a nadpozemských sil, tajemné prolínání skrytého a zjevného, označují Číňané slovem Tao (cesta, dráha). Všechno vnímatelné má své nevnímatelné pozadí, které s bytím pevně a uspořádaně souvisí. Jestliže se vědomě nebo nevědomě proviňujeme proti tomuto pořádku, pak nám naše činy působí škodu. Čím více se blížíme tomu, co je skryto, tím spíše najdeme správnou cestu. Prostředníkem na cestě hledání nám má být i toto orákulum.

Projevy dvou sil, které se všude vyskytují v nejrůznějších podobách a jsou nositeli všech protikladů (nebe a země, světlo a tma, výška a hloubka, muž a žena) jsou jang a jin, tvůrčí a přijímající principy, aktivita a pasivita.

V tvůrčím principu spočívá síla k utváření idejí, ale je třeba principu přijímajícího, by ideje došly uskutečnění. Přijímající prvek není protikladem, ale doplňkem. Přijímá tvůrčí semeno a dává bytostem hmotnou podobu. Tvořivost je ve své podstatě pohybem, přijímání klidem. Jedno není myslitelné bez druhého. Neustálým vzájemným působením principů jang a jin je vše ve stálém pohybu. Tyto proměny se uskutečňují podle určitých zákonů. Den a noc, květ a plod, jaro a léto, každý stav se neustále a postupně proměňuje v jiný.

Protože Kniha proměn byla vytvořena v souladu s těmito zákony, může stanovit pravidla našeho konání. Každý stav vyžaduje zvláštní způsob jednání, který vede k úspěchu, je-li v souladu s Tao, cestou. Jako zahradník podle semena pozná rostlinu a zná správný způsob jejího pěstování, pak Kniha proměn nás poučuje, co máme dělat a čeho se vyvarovat, jsme-liv těžké životní situaci. Proměny nemají vědomí ani konání, jsou klidné a nehybné. Je-li však k nim dán podnět, pak pronikají celý vesmír.

Výroky Knihy proměn se omezovaly nejdříve na ano či ne. Později začaly být v Knize uváděny tzv. trigramy, symboly složené z plných - jangových a čárkovaných - jinových čar. Tak vzniklo osm dnes běžných znaků, které znázorňují pochody přírody a z nichž je odvozováno veškeré dění.

Jsou to a patří k nim:

• Nebe

  to tvůrčí a silné, trvalé, otec, hlava, kůň, jižní směr.

• Země

  to poddajné, přijímající a citlivé, matka, břicho, kráva, severní směr.

• Tekoucí voda

  to nebezpečné a propastné, prostřední syn, ucho, sokol, západní směr.

• Oheň

  to zářící a ulpívající, prostřední dcera, oko, bažant, východní směr.

• Vítr

  to jemné, mírné a vnikající, starší dcera, stehno, kohout, jihozápadní směr.

• Hrom

  to podněcující, probouzející, aktivní a uvádějící v pohyb, starší syn, chodidlo, drak, jihovýchodní směr.

• Jezero

  to jasné, veselé, příjemné a otevírající se, mladší dcera, ústa, ovce, severovýchodní směr.

• Hora

  to neústupné, spočívající a v klidu jsoucí, mladší syn, ruka, pes, severozápadní směr.

Později začaly být trigramy používány ve dvojicích, čímž vzniklo 64 znaků (hexagramů), sestávajících z 6 čar. Znaky znázorňují stavy a poměry světa jako celku, zatímco jednotlivé čáry znamenají proměnlivé situace v celkovém rámci těchto událostí.

Jsou čáry pevné a pohyblivé. Spočívá-li znak na pevných čarách, pak je posuzován samostatně. Jedna nebo více pohyblivých čar jej proměňují v nový znak, tak jako se stále mění stav světa. Proměna čáry nastává přeměnou přerušované čáry na plnou a naopak.

Odpovědi často nemají zdánlivě co činit s otázkou, ale po důkladném uvážení se smysl odpovědi projeví, zejména je-li vyjádřena symbolicky nebo se vztahuje na události v celkovém rámci.

Např. přejít velkou vodu znamená obstát v nebezpečí nebo podstoupit důležité konání, prospívající vytrvalost znamená konat správně a neústupně, až vše dosáhne místa určeného přírodou. Zdar nebo nezdar naznačují získání nebo ztrátu toho, co je předmětem touhy. Bez poskvrny poukazuje na to, že jsme schopni včas napravit své omyly.

Nejnázornější však jistě budou konkrétní ukázky (Čínské orákulum ve zpracování Billa Behma, anonymní překlad z němčiny, 1940):

Výrok "Tvůrčí"

Tvůrčí princip působí vznešený úspěch. Podporující je vytrvalost.

2 x nebe

Kdo zná tajemství zákonů, které spočívají v počátku a konci, ve vzniku a zániku, ten je povznesen skutečností, že všechno je pomíjející. Po každém dni následuje další - to je pohyb nebes. Ten, kdo jde k cíli, vidí v tom vzor pro své chování. Posiluje se tím, že vědomě vyřazuje vše nízké. Kdo získá tuto předpověď, tomu bude udělen úspěch. Vytrvalostí v tom, co je správné, musí hledat své štěstí.

Plná čára první

nejspodnější: Síla již zde je, ale nepůsobí. Ideje již existují, ale nenaplněny. Nedejte se ovlivnit vnějším úspěchem nebo neúspěchem, klidně čekejte, až přijde váš čas, protože nic nejde vynutit.

Plná čára druhá

Působení síly se začíná projevovat. Velký muž se objevuje na poli své působnosti, nápadný svou vážností, spolehlivostí, vlivem na okolí.

Plná čára třetí

Sláva začíná, pole působnosti je otevřeno. Dav stojí při něm. Ale je zde nebezpečí: již mnohý velký muž došel zkázy tím, že ctižádost poskvrnila jeho vnitřní čistotu. Pravá velikost se nedá ovlivnit pokušením. Úspěch se dostaví jen když ztratíme styk s kořeny své doby a necháme vládnout potřebnou opatrnost.

Plná čára čtvrtá

Bylo dosaženo místa přechodu. Pro velkého muže jsou tu dvě cesty: v klidu zušlechťovat svou osobnost nebo se vyšvihnout na veřejnosti mudrc nebo hrdina. Která cesta je správná, to si musí rozhodnout každý sám. Musíme mít odvahu, abychom se všeho vzdali a šli za svým nejvnitřnějším učením, a instinktivně učiníme to, co je správné.

Plná čára pátá

Zde velký muž dosáhl vrcholu. Všichni k němu vzhlížejí a jeho vliv se šíří daleko po světě.

Plná čára šestá

nahoře: Zde je varování proti snaze dostat se vzhůru - to je přece jen nad naše síly. Důsledkem by byl pád do hlubin. Nikdy nesmíme ztratit styk s ostatními lidmi, jinak budeme osamoceni.

Samé plné čáry znamenají: Znak se proměňuje v přijímací. Síla tvůrčího a mírnost přijímacího principu se sjednocují. Tvůrčí princip sice vede všechno dění, ale sám se nikdy neprojevuje. Pravá síla spočívá ve skrytu.

Výrok "Čekání"

Jsi-li pravdivý, máš světlo a úspěch. Je prospěšné, abys prošel velkou vodou.

nebe

voda

Čekání znamená neustupovat, není to prázdná naděje, ale vnitřní jistota, že dosáhneme cíle. Když táhnou mraky, přijde déšť, ale ten si nemůžeme vynutit, musíme na něj čekat. Je-li před námi nebezpečí, pak slabost a netrpělivost nic nezmohou. Síla vnitřní jistoty se projevuje v neúprosné pravdivosti. Dokud čas není naplněn, nesmíme chtít utvářet budoucnost vlastním zásahem, ale musíme v klidu sbírat síly a připravovat se k přijetí osudu.

Aplikace teorie jin-jang ve cvičení Tai Chi

I ve všech akcích Tai Chi existuje vztah jinu a jangu. Jednota protikladů je obsažena v přitažení a odstrčení, napnutí a uvolnění, otevření a zavření, postupu a ústupu, pohybu pomalu a rychle, nahoru a dolů, vpřed a vzad, vpravo a vlevo, v nádechu a výdechu, v prázdnotě a plnosti.

V Tai Chi prázdnotě odpovídá poddajnost a měkkost, plnosti napětí a tvrdost; protiklady jsou obsaženy v každém prvku cvičení, jsou základem změny pohybu a držení končetin i trupu. Mohou být interpretovány, v závislosti na souvislostech, různými způsoby, např. z hlediska

• pozornosti:
  pokud se soustředíte na pravou ruku, je z pohledu protikladů "plná", zatímco levá ruka, která je mimo vaši pozornost, je "prázdná"
• těžiště:
  při levém postoji luku je levá noha, která je podpěrou těla "plná", zatímco odlehčená pravá noha je "prázdná"
• aplikace síly:
  lehké kontrolované pohyby jsou "prázdné", zatímco pohyby provedené se značným úsilím jsou "plné"

Správné a důsledné rozlišování mezi "plným" a "prázdným" přispívá ke zvládnutí Tai Chi.